HRADY A ZÁMKY HISTORICKÁ MISTA CÍRKEVNÍ PAMÁTKY PAMÁTKY UNESCO HOME PAGE HOME PAGE 15 KRKONOŠE 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 10 VÝCHODNÍ ČECHY 09 ČESKÝ RÁJ 08 ČESKÝ SEVER 07 SEVEROZÁPADNÍ ČECHY 06 ZÁPADOČESKÉ LÁZNĚ 05 PLZEŇSKO 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY 01 PRAHA 02 OKOLÍ PRAHY PO RUSSKIPOLSKIFRANCAISDEUTSCHENGLISHČESKY KONGRESOVÁ TURISTIKA AKTIVNÍ DOVOLENÁ PŘÍRODA LÁZNĚ 14 SEVERNÍ MORAVA A SLEZSKO 13 STŘEDNÍ MORAVA 12 JIŽNÍ MORAVA 11 VYSOČINA 04 ŠUMAVA 03 JIŽNÍ ČECHY
Úterý 19.03.2024
 

SEVEROZÁPADNÍ ČECHY
Vyhledávací centrum
Rejstřík regionu
Databanka akcí
Dopravní přístupnost
Destinační management
Příroda a její ochrana
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Památky a zajímavosti
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Kultura, zábava, sport
Kultura a zábava
Sport a relaxace
Zimní sporty
Aktivní dovolená
Folklor a tradice
Etnografický region
Etnografický subregion
Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Turistika a volný čas
Agroturistika
Pěší turistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Pohádkové regiony
Lázeňství
Lázeňská zařízení
Lázeňské domy a sanatoria
Kongresová turistika
Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Ubytování a stravování
Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Království perníku

Severozápadní Čechy [ Turistický region ]

14 DĚČÍNSKO A LUŽICKÉ HORY 13 ČESKÉ STŘEDOHOŘÍ A ŽATECKO 12 KRUŠNÉ HORY A PODKRUŠNOHOŘÍ Turistický region Severozápadní Čechy
Severozápadní Čechy

Víte, proč se Praotec Čech rozhodl zavést svůj lid do země plné mléka a strdí? Spatřil z hory Říp severozápadní Čechy, Krušnohoří a Podkrušnohoří, ale oblast Labských pískovců asi nemohl přes České středohoří a Lužickou vrchovinu vidět! Praotec Čech věděl, že přírodními krásami a bohatstvím patří kraj k nejpozoruhodnějším místům. Zdejší charakter je nezaměnitelný nejen rozmanitostí přírody, ale také tím, co zde vytvořili předkové.

Návštěvníka okouzlí České středohoří svým unikátním reliéfem, údolím Labe s Portou Bohemica a s památnou horou Říp, spojenou s legendou o příchodu Čechů. Milovníky hor potěší Krušné i Lužické hory a skalní útvary Tiských stěn a Českého Švýcarska s Pravčickou bránou. Část regionu, známou po staletí jako Zahrada Čech, proslavily chmelnice, ovocné sady, zeleninová pole a vinice. Kraj oplývá léčivými prameny, které daly vzniknout lázním Teplice, Bílina, Dubí a Mšené.

Téměř v každém městě a obci se setkáme s historickými památkami. K těm nejvýznamnějším patří městské památkové rezervace v Kadani, Litoměřicích, Terezíně a Žatci, zámky v Klášterci nad Ohří, Krásném Dvoře, Libochovicích, Duchcově, Velkém Březně, Benešově nad Ploučnicí, Ploskovicích a Děčíně. Mnoho významných církevních staveb, jako je františkánský klášter v Kadani, cisterciácký klášter v Oseku, kostel sv. Mikuláše v Lounech, katedrála v Litoměřicích, klášter v Doksanech, loretánská kaple v Rumburku a další dávají zdejší historii i duchovní rozměr.

Návštěvníkům se celoročně nabízí řada dalších zajímavostí: autodrom a hipodrom v Mostě, hřenské soutěsky, "sfingy" pod Měděncem, lyžařské areály v Krušných horách, vodní plochy Nechanic či Kamencové jezero, ale také zoologická zahrada v Děčíně a Podkrušnohorský zoopark v Chomutově. Krajovou zvláštností jsou početné rozhledny, zejména na Děčínsku a Šluknovsku. Vyznavači pěší i cyklistické turistiky, horolezectví, vodních sportů, jízdy na koni, závěsného létání, lyžování a dalších druhů aktivního odpočinku naleznou v tomto regionu širokou škálu možností.

Spojení krásné přírody s umem zdejších lidí dokládá řada muzejních a zámeckých sbírek: Muzeum českého porcelánu v Klášterci nad Ohří, Sklářské muzeum v Kamenickém Šenově či Muzeum českého granátu v Třebenicích. Skanzen lidové architektury v Zubrnicích nabízí prohlídku lidové architektury z Českého středohoří a jízdu Zubrnickou muzeální železnicí. Tradiční způsob života ve zdejším regionu připomíná řada městských slavností, hudebních festivalů, výstav a veletrhů. Nechybí ani řada sportovních akcí.



Víte, že ... ?

Patrně největším znělcovým tělesem ve střední Evropě je vrch Bořeň (539 m n.m.) na dohled od Bíliny, součást Českého středohoří, s národní přírodní rezervací od roku 1977. Vrch připomíná sedícího lva a je z něj nádherný výhled.

Dýmající hora Boreč, součást Českého středohoří nedaleko Lovosic, se tváří jako sopka; dýmá ovšem pouze při venkovní teplotě hlouběji pod nulou. Uvnitř masívu hory totiž dochází k tzv. mikroexhalaci - vyvěrání vlhkého a teplého vzduchu, který si svou teplotu uchoval nejspíš díky porézní struktuře skály a možná i existenci malého množství podzemních termálních vod. V lednu a v únoru hora dýmá díky rozdílu mezi venkovní teplotou a teplotou vzduchu uvnitř; okolí takových vývěrů nezamrzá a hostí řadu živočichů i rostlin, prosperujících po celý rok.

Hrad Hasištejn patří k našim nejmalebnějším zříceninám, jeho jméno však připomíná nejhorší lidskou vlastnost - nenávist (Hassenstein - skála nenávisti). Podle pověsti majitel hradu odjel do války a když po návratu shledal, že se mezitím jeho dcera provdala za dobrodružného rytíře, zabil kaplana, který měl na dceru dohlížet, ale místo toho ji tajně oddal, dceru dal zaživa zazdít a sám skočil s koněm ze skály do propasti ... Jednou z nejznámějších osobností mezi majiteli hradu byl Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic, český cestovatel a spisovatel, který spolu s bratrem Janem na Hasištejně shromáždil velkou knihovnu a rozsáhlou sbírku astronomických přístrojů.

Jen málo míst v Čechách a na Moravě se tak jako severočeský Chlumec může pochlubit pochybnou ctí, že v jeho blízkosti proběhly hned dvě velká vojenská střetnutí. První z nich se odehrálo 18. února 1126 mezi vojsky českého knížete Soběslava I. a míšeňskými oddíly římského krále Lothara III. Ten se pokoušel silou dosadit na český trůn údělného moravského knížete Otu zv. Černý. Český kníže využil únavy Míšňanů - zaútočil ihned poté, co přešli Krušné hory a jeho vojáci pobili většinu nepřátel, včetně Oty, který invazní vojsko vedl. Lothar byl donucen přijmout mírové podmínky Soběslavovy a stal se jeho spojencem.

Druhým střetem byla "dvojbitva" o sedm století později. Střetla se tu Napoleonova vojska, ustupující po porážce v Rusku ve značném chaosu, a spojené síly prusko-rusko-rakouské. První střetnutí proběhlo 29. a 30. srpna, druhé 16. a 17. září 1813, v obou byli Francouzi poraženi. V bitvě zahynulo 36.000 vojáků a v blízkých obcích bylo zničeno 400 domů. Druhou bitvu u blízkého Varvažova vedl sám císař Napoleon, proti němuž velel spojencům maršál kníže Schwarzenberg. Tyto "napoleonské" bitvy připomínají celkem čtyři pomníky, z nichž poslední, jubilejní, jehož odhalení roku 1913 se zúčastnil i arcivévoda Karel v zastoupení císaře Františka Josefa I., stál život sochaře Adolfa Mayerla. Jeho bronzový lev na vrcholku pomníku stojí s předníma i zadníma nohama u sebe, bez nakročení, na což jako na nepřirozený postoj zvířete kdosi z přítomných upozornil. Sochař kritiku neunesl a vzápětí nato se u hromadného hrobu padlých v Přestanově zastřelil.

Sídlem zemského komtura Řádu německých rytířů v Čechách byla komenda (opevněný klášter), vystavěná na způsob hradu v Chomutově. Město, založené v 1. pol. 13. století, získal řád do vlastnictví v roce 1252 a po celé 14. století odtud komtur řídil chod české řádové provincie. Kaple sv. Kateřiny, stavebně spojená s komendou, je nejstarší dochovanou stavbou ve městě. Městem je Chomutov již od roku 1355. Roku 1607 se město vykoupilo z poddanství a v bývalé komendě si zřídilo radnici, střed města si přes četné požáry a bombardování v roce 1945 uchoval původní historické jádro, "narušené" jen barokní jezuitskou kolejí z let 1590 - 1670. Náměstí a přilehlé ulice nabízejí řadu gotických, renesančních, barokních a klasicistních domů.

Kamencové jezero nad severním okrajem Chomutova je pozůstatek po těžbě kamence, která se tady rozvíjela již od konce 16. století. V letech 1813 - 1818 doly postupně zalila voda, v roce 1927 se propadla šachta úplně a voda vytvořila jezero o rozloze 16,3 ha s hloubkou až 33 m. Obsah 1 % síranu hlinitého (kamenec, ještě nedávno používaný např. k zastavení krvácení při holení) neškodí lidem, ale zabraňuje živočichům v této vodě existovat. Tak se z jezera stala vyhledávaná rekreační zóna nejen pro místní obyvatele.

Jáchymov, původně osada založená nad bohatým ložiskem stříbra Konrádem Šlikem v roce 1516 a povýšená na město již v roce 1520, stále však jako Údolí sv. Jáchyma, zazářil jako kometa a stejně rychle pohasl. Dvanáct let po svém založení měl Jáchymov 18.000 obyvatel, čímž se mohl řadit mezi velkoměsta, kterým v Čechách konkurovala jedině Praha! V mincovně z roku 1519 se razily tolary (Joachimsthaler), jejichž jméno si vypůjčili američtí osadníci pro svoji měnu - dolar. Již v roce 1545 ale vydatnost žíly klesá, těžaři si začínají všímat i jiných rud a nějakou dobu drží město nad vodou kobalt. Název uranové rudy - smolinec - připomíná smůlu: horníci ji tak posměšně pokřtili, neboť kde se vyskytla, tam již nebyla na stříbro žádná naděje.

Litoměřice patří mezi nejstarší osídlená místa u nás - známky vypovídají o mladší době kamenné. Před r. 1057 zde český kníže Spytihněv II. založil kapitulu s bazilikou sv. Štěpána. Z roku 993 již existuje první písemná zmínka o litoměřické provincii, ale zakládací listina kapituly litoměřické z roku 1057 je naším nejstarším dochovaným úředním dokladem. Nádherné město s bohatstvím památek a historických událostí bylo například do roku 1610 odvolacím místem všech českých měst, do roku 1300 zde byla mincovna, dlouho také celnice labského obchodu. Ke kuriozitám patří dům Kalich, původně gotický, přestavěný stavitelem ze severní Itálie Ambrožem Ballim, naturalizovaným v Litoměřicích. Ten přestavěl dům č.p. 15 v letech 1560 - 70 tak, že jeho vížce dal tvar kalicha a v něm vytvořil místnost. Té se pak využívalo pro schůze představitelů města; jelikož přístup do kulaté síně byl středem podlahy po točitém schodišti v dříku kalicha, byla zasedání po zahájení nepřístupná .... a prý nemuselo vždy jít jen o řešení důležitých otázek města, ale i o užívání jiných, menších kalichů!

Impozantní "Paní hora" s výrazným kuželem svědčícím o sopečném původu - to je severočeská Milešovka (837 m n.m.), nejvyšší hora Českého středohoří. Jako jedna z mála je přístupná pouze pro pěší - na její vrchol nevede žádná silnice ani sjízdná cesta. Výškový rozdíl mezi úpatím a vrcholem je 300 m, budova meteorologické stanice s rozhlednou pochází z roku 1904. Rozhled odtud označil jeden z největších cestovatelů všech dob - Alexander Humboldt - za třetí nejkrásnější na světě.
ZAHRNUJE ÚZEMÍ TURISTICKÝCH OBLASTÍ:

UMÍSTĚNÍ

NA ÚZEMÍ TURISTICKÉHO REGIONU EVIDUJEME


Typ záznamu: Turistický region
AKTUALIZACE: uživatel č. 685 org. 2, 22.11.2004 v 08:43 hodin
Copyright 1998-2024 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
ATUR ČR
Podmínky členství ATUR ČR
Aktuality
Turistické regiony ČR
Turistické oblasti ČR